Předškolní a školní docházka dětí z chudých rodin přestala být pozitivně podporována (dříve příspěvky na dojíždění žáků do ZŠ nebo sociální příplatek pro chudé rodiny s dítětem do 6 let). Projekty hradící dětem obědy (Obědy pro školy, obědy do škol) přitom zabírají, zůstávají ale v některých krajích nedostupné a jakožto dotační program je jejich trvání nejisté. Zůstala jen typická “motivace sankcí”, tj. odebírání dávek rodičům za školní absenci dětí, přičemž nově navrhováno je totéž u rodičů pětiletých dětí s povinnou školkou. V realitě se ale tyto sankce uplatňují pouze někde.

Z výpočtů Agentury pro sociální začleňování vyplývá:

  • náklady na člověka, který vypadne ze systému, jsou 13 milionů (za život). Náklady sociální práce potřebné ke stabilizaci rodiny na 1 rok (což je obvyklá doba, po kterou je nutné s rodinou intenzivně pracovat), jsou 55 tisíc korun.

Celé znění zprávy zde: Finanční dopady předčasných odchodů,

Řešení 1: Znovu zavést příspěvky na dojíždění a na obědy, vázané na skutečnou školní docházku.

Řešení 2: Příspěvek na dojíždění a případně ubytování na internátu by jako pozitivní motivace měl podpořit i ty mladé lidi vycházející ze základních škol, kteří kvůli svému znevýhodnění (materiálnímu i sociálnímu) jinak střední školu s největší pravděpodobností nedokončí.

K diskuzi řešení 3: prodloužit povinnou školní docházku např. o dva roky. (Takto podporují studium na SŠ okolní evropské země.)

Další nástroje:

  • dnes podfinancovaný: asistenti pedagoga pro znevýhodněné žáky, podporující pedagogy v segregovaných školách

  • využívání dávek mimořádné okamžité pomoci i na financování volnočasových aktivit, kroužků a družiny

  • podpora předškolního vzdělávání u dětí se znevýhodněním