Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu.

Kdo má nárok

Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí. POZOR! Čáska živobytí není totéž co životní minimum rodiny, ale zpravidla jde o kombinaci životního a existenčního minima společně posuzovaných osob. Existenční minimum je částkou živobytí např. pro osoby dlužící na výživném, osoby celý měsíc hospitalizované nebo pro ty, které neodpracují alespoň 20 hodin měsíčně ve veřejné službě, ačkoli je zákon považuje za schopné prokázat snahu o zvýšení příjmu prací.

Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Hodnotí se především možnost zvýšení příjmu vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.

Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování.

Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.

Částka živobytí u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.

Částka živobytí u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Částka živobytí u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Uvedené neplatí pro osobu, která je:

  • výdělečně činná (alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně a má příjem z této činnosti),
  • účastna v projektech organizovaných Úřadem práce ČR,
  • s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,
  • vykonala veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně,
  • starší 68 let,
  • poživatelem starobního důchodu,
  • invalidní ve 2. a 3. stupni invalidity,
  • pobírá peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství,
  • rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírá rodičovský příspěvek,
  • rodičem, který z vážných důvodů nemůže umístit dítě v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení (vážnými důvody se rozumí důvody zdravotní na straně dítěte, nikoli důvody kapacitní), osobou pečující o dítě ve věku do 10 let s nárokem na příspěvek na péči v 1. stupni (tzn. rodič zdravého dítěte mladšího než 10 let, stejně jako rodič dítěte 11letého v 1. stupni závislosti si musí své životní minimum odpracovat ve veřejné službě prací zdarma pro obec),
  • osobou pečující osobu s nárokem na příspěvek na péči ve 2. až 4. stupni (tzn. kdo pečuje o blízkou osobu v 1. stupni závislosti (dítě nebo dospělého, např. o seniora), musí si každý měsíc odskočit odpracovat 20 hodin měsíčně prací zdarma pro obec, aby mu bylo zachováno životní, nikoli jen existenční, minimum),
  • poživatelem příspěvku na péči ve 2. až 4. stupni (tzn. poživatel příspěvku v 1. stupni závislosti na péči jiné osoby má smůlu a své životní minimum si musí odpracovat. Jinak zůstává po šesti měsících na minimu existenčním),
  • nezaopatřeným dítětem,
  • uznána dočasně práce neschopnou,
  • práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti.

Další informace

Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny).

U osoby, která vykonala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně, bude částka živobytí navýšena o 605 Kč.